Vznik mysliveckého spolku v Kardašově Řečici se datuje rokem roku
1947. V létech šedesátých se zdejší myslivecký spolek sloučil se spolky
v Mnichu a Nítovicích. Od této doby hospodařili
místní myslivci na výměře 2400 hektarů. Hlavním druhem v honitbě byla
drobná a srnčí zvěř. Lovilo se běžně 400 až 500 kusů zajíců, 250 až 300 kusů
bažantů a 40 až 60 kusů srnčí zvěře. V osmdesátých létech došlo
k podstatnému úbytku drobné zvěře z důvodu zhoršení kvality životního
prostředí. Pro nízké stavy zajíců a bažantů se již nejméně 10 let tyto druhy
neloví.
Podle platných zákonů vydaných po roce 1989
se honitby dostaly do rukou původních vlastníků a ti museli vytvořit takzvaná
Honební společenstva. Tím došlo v roce 1993 k rozdělení původní
honitby na dvě, z níž jednu honitbu má pronajatou myslivecké sdružení Nítovice a druhou myslivecké sdružení Čihadlo. To
v současné době vykonává právo myslivosti na výměře 1183 ha pozemků.
V této honitbě převládá zvěř spárkatá. Z této zvěře se loví
ročně asi 20 kusů daňčí zvěře totéž černé a srnčí zvěře. Každé myslivecké
sdružení se řídí předepsanou regulací a hlediskem uskutečněných škod na
porostech a plodinách způsobené zvěří. Vše řídí a schvaluje referát životního
prostředí Městského úřadu v Jindřichově Hradci a rovněž se k těmto
otázkám vyjadřuje i gremium Chráněné krajinné oblasti
Třeboňsko, která do naší lokality taktéž zasahuje.
Náplní zdejších mysliveckých sdružení
není jenom chov a lov zvěře, ale i ochrana přírody a podíl na kulturním a
veřejném dění v Kardašově Řečici. V nedávných létech byla úspěšně
obnovena tradice mysliveckých plesů, které pro naši veřejnost organizují
obě myslivecká sdružení z Kardašovy Řečice
společně. Myslím, že za tuto obnovenou tradici je třeba poděkovat nejen našim
myslivcům, ale také hlavně všem vlastníkům pozemků, kteří utvořili Honební
společenstvo a pronajali oběma sdružením své pozemky k výkonu práva
myslivosti v našem regionu a umožnili tak členům mysliveckého sdružení
věnovat se státem nařízené péči o zvěř, její regulaci a prakticky své přirozené
přírodní
zálibě.
.
Lovu a lesu ZDAR !
.
.
.